sobota 5. října 2013

Paříž: Památky a parky

Milé čtenářky, venku je nějak nevysvětlitelně málo stupňů, pojďte se tedy se mnou ohřát do prosluněné Paříže. Průměrná teplota během naší návštěvy byla 25 až 28 stupňů přes den a i večer bylo moc dobře, dalo se sedět venku v tričku.

Dnes budu pokračovat v miniseriálu o tomto nádherném městě. Na začátek ještě uvedu, že v nejbližších dnech se můžete těšit na nákupy, muzea, jídlo a pití a taky na nějaký ten francouzský dáreček :-). Památky v Paříži opravdu stojí za to a ty nejznámější stihnete v pohodě obejít během pár dní. Takže, kde se nám nejvíce líbilo? :-)

 Sacre Coeur a Montmartre

Jedna z uliček vedoucích k Sacre Coeur

Pidi kavárnička z dob největší slávy Montmartru, jedna z těch legendárních

Sacre Coeur

Dům s nápisem Le Consulat nezměnil svou podobu asi sto padesát let :)
Kdybych si měla z Paříže vybrat jen jedno místo, tak by to byl asi Montmartr. Kopeček, na němž a pod nímž se odehrávala setkání těch nejznámějších malířů (Vincent Van Gogh, Henri de Tolouse Lautrec, Edgar Degas..), kteří zde bydleli, pili a tvořili. Jejich otisk je zde opravdu dost znát, na Montmartru je jedinečná atmosféra, je to taková pařížská Malá Strana, akorát ceny jsou k turistům mnohem přívětivější (což mě velmi příjemně překvapilo). Na Montmartru také žila (nebo třeba ještě stále žije) Amélie, jejíž kavárnu i obchůdek, kde nakupovala zeleninu, jsme viděli. Oba tyto podniky z popularity filmu dodnes těží, kavárně předtím hrozilo zavření, teď mají stále plno.

Sacre Coeur je římskokatolická bazilika, která je v mnohém unikátní (je zasvěcena Nejsvětějšímu Srdci Páně) . Není ani sto let stará (byla dokončena až po první světové válce) a v jejím stylu se mísí byzantský a románský sloh (architektem byl Paul Abadie). Je postavena z unikátního bílého kamene, který má samočisticí schopnosti, bazilika je tak stále zářivá. Mě osobně uchvátila, ale doporučuji její návštěvu buď brzy ráno nebo později večer, kdy okolo není tolik turistů. Zašli jsme si tam ještě během našeho posledního večeru v Paříži a bylo to něco úplně jiného než ve dne. Taky si zajděte kousek za Sacre Coeur, je tam krásný parčík, kde potkáte jen místní.

Notre Dame

Notre Dame

A podle mě nejkrásnější pohled zezadu

Tato katedrála je podstatně starší než Sacre Coeur, její stavba byla zahájena již v roce 1163 a dokončena byla v roce 1345. Za Velké francouzské revoluce byla velmi vážně poničena (například všechny sochy nacházející se na předním průčelí byly, stylově, popraveny) a uvažovalo se o její totální demolici. Naštěstí, popularita knihy od Victora Huga, Chrám Matky Boží v Paříži, ji doslova zachránila. Lidé se začali o katedrálu zase zajímat a byly vybrány dostatečné finanční prostředky na její opravu. Nám se líbila hlavně z pohledu zezadu, kdy se tyčí nad řekou a vidíte ji v celé její kráse. K tomu lze říct jen: magnifique! Je opravdu nádherná a monumentální, jako hodně věcí v Paříži. Rovněž doporučuji zajít si tam přes den a pokud možno i večer, kdy jsou všichni turisté někde jinde :).

Eiffelova věž

Pohled od Trocadera

Výhled na park pod věží

Vítězný oblouk

My dva a Paříž








Takhle to vypadalo pod Eiffelovkou při našem pikniku
A jedna večerní
Eiffelova věž neboli Eiffelovka. Je to úžasné, když ji najednou vidíte na vlastní oči. Byli jsme tam ráno, pak jsme pokračovali do Invalidovny a Rodinova muzea a v ten samý den jsme se tam ještě vrátili na večerní piknik. Eiffelovka je obklopena nádhernými parky, ve kterých potkáte nejen turisty, ale zejména ve večerních hodinách také stálé obyvatele Paříže a o to lépe si užijete tu pravou francouzskou atmosféru. Parky jsou jedna z věcí, které mě na Paříži naprosto uchvátily, téměř u každého významného turistického místa najdete nějaký krásný park :-).  Na Eiffelovku se můžete dostat buď po schodech pěšky (doporučuji) nebo výtahem, na který si ale musíte vystát dlouhatánskou frontu a který také stojí výrazně více než samotný vstup (pěšky to máte za 5 Euro, výtahem asi za 20). Je to nádherná stavba, prohlédli jsme si ji důkladně ze všech stran přes den i večer a pořád byla stejně boží. V době, kdy byla postavena, ale vyvolala skandál a pařížané volali po její okamžité demolici. Když si uvědomím, že původně měla být postavena jen na dvacet let, tak jsem opravdu ráda, že nakonec byla zachována ( a to díky tomu, že sloužila jako meteorologická a rozhlasová stanice).

Vítězný oblouk

Arc de Triomphe


Nádherné schodiště ve tvaru šneka

Výhled na Champs-Élysées
Vítězný oblouk je další pařížská dominanta, kterou nechal postavit Napoleon Bonaparte po svém vítězství v bitvě u Slavkova. Byl vybudován v letech 1806-1836 a nachází se v samotném centru paříže. Je opravdu obrovský; 51 m vysoký, 45 m široký a 22 m hluboký. Výška hlavních oblouků je 29,19 m a rozpětí 14,62 m. Menší, boční oblouky mají výšku 18,68 m a rozpětí 8,44 m. My jsme se k němu dostali pozdě večer a úplnou náhodou. Cestou od večerní Eiffelovky jsme nějak zabloudili v metru, tak jsme vylezli ven, abychom se zorientovali. A tam najednou Vítězný oblouk! Tak jsme neváhali a pořádně si jej prohlídli zvenku i zevnitř. Vzhledem k pokročilé noční hodině (bylo asi půl jedenácté) dole nikdo nebyl (obvykle se na něj stojí dlouhá fronta) a nahoře bylo jen pár lidí. Bylo to nádherné, výhled na noční Paříž byl úžasný. Opět mohu doporučit návštěvu v pozdějších hodinách...

Versailles


Příchod k zámku

Slavobrána
Malý kousíček zahrad

Fontána, která obvykle funguje

Vodní příkop a zahrady

Moderní umění

Když už jsme byli v Paříži, zajeli jsme si i kousek od ní, podívat se na zámek Versailles. Do Versailles jede vlak RER C a lístek tam i zpět stojí asi 7 Euro. Nemusíte se bát, že byste do zámku netrefili, prostě jděte s davem :). Jízda vlakem trvá asi 50 minut. Podle mého skromného odhadu je Versailles nejnavštěvovanější památkou ve Francii. Lidí tam bylo opravdu hodně, až moc, takže jsme se interiérem zámku posouvali jako štrůdl. Původně to byl lovecký zámeček uprostřed lesů, ale Ludvík XIV. z něj vytvořil tu dnešní monstrózní záležitost. Je to hezké, největší zámek, jaký jsem kdy viděla, ale jednou mi to asi stačilo. Mnohem více se mi líbily zahrady, které jsou nádherně upravené, OBROVSKÉ a všichni turisté se v nich tak hezky rozprsknou. Na dokonale upraveném trávníčku jsme si dopřáli i půl hodinky odpoledního spánku (nejlepší věc na návštěvě Versailles).

Parky

Parky jsou opravdu všude, jsou nádherné a jsou skvělé k odpočinku, válení, piknikování i pozorování pařížanů. Nechám už promlouvat jen fotky :).

Pohled na Eiffelovku směrem od Louvru

Lucemburské zahrady v Latinské čtvrti (obrovský úžasný park)

Park kousek od Louvru, směrem k Place de la Concorde

Relax v parku kousek od Louvru

Stále tentýž park

Kreslící lidi potkáte všude

Tak, to je zatím vše, snad se vám článek i fotky budou líbit. Jen ještě dodám, že fotky jsou všechny vyfocené mnou a vztahují se na ně autorská práva, faktografické informace jsem čerpala z Wikipedie :). Těším se na vaše postřehy, náměty, přání či dotazy.

7 komentářů:

  1. Ach jo, hned bych si tam zase zajela. :) Koukám, že vám krásně vyšlo počasí. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, bylo úplně letně! :-) I večer. Bylo to skvělé.

      Vymazat
  2. Hned bych se tam vrátila

    OdpovědětVymazat
  3. Odpovědi
    1. Děkuji za uznání. V tom nádherném počasí se to fotilo samo :).

      Vymazat
  4. Milá Papayo, tímhle článkem jsi mi udělala velkou radost. Jsem velká milovnice Paříže, přestože jsem jí přišla na chuť až trošku později než při první návštěvě. Ale dneska vím, jak dokáže být Paříž okouzlující. Na fotkách jste oba dva moc sympatičtí, prostě krásný pár. Až mi zatrnulo (příjemně) u srdce, když jsem viděla druhou fotku s "růžovou kavárnou", kde jsem ještě před pár dny pila svou nutnou porci kávy. ;-) Krásné, moc moc moc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejmilejší Vivi, děkuji moc za krásný komentář, od Tebe obzvláště potěší! Paříž je prostě kouzelná...pořád mám tak trochu pařížskou kocovinu a nějak se nemůžu vpravit do normálního života..

      Vymazat

Děkuji všem za milé komentáře, dělají mi radost :-).