Paříž: Doprava, ubytování a bezpečnost

Milé čtenářky,

rozhodla jsem se udělat sérii článků o Paříži a nějak to tématicky rozčlenit, aby z toho nebyl jeden dlouhý článek, tak snad se vám to bude líbit :). Dnes to pojmu prakticky a povím vám něco nejen o ubytování a dopravě, ale také o bezpečnosti a o tom, na co si dát pozor.

Doprava do Paříže, po Paříži a zpět

Letěli jsme z Prahy se společností Easyjet, zpáteční letenka nás jednoho vyšla na 4000 Kč. Bylo to dražší, než jsou úplně nejnižší ceny letenek (myslím, že se dají sehnat i za dva tisíce a méně), ale dlouho jsme se rozhodovali o termínu a tak jsme je kupovali až někdy koncem srpna. Doporučuji tedy letenky kupovat ve větším předstihu. Jinak s Easyjet máme již z dřívějška dobré zkušenosti, a i tentokrát to bylo bez problémů. Neplatili jsme žádné extra poplatky, měli jsme dohromady jedno zavazadlo dolů do nákladového prostoru (do váhy 20 kg jsme se v pohodě vešli) a dvě kabinová zavazadla, ve kterých jsme měli všechny cennosti.

Jediné, z čeho jsme měli trochu obavy, bylo, zda stihneme nějaký přípoj do centra Paříže. Doletěli jsme tam po jedenácté večer a doprava z letiště právě v tyto hodiny už moc nefunguje (a taxíkem za 60 Euro se nám jet nechtělo). Na tomto blogu (který vám mimochodem doporučuji, našla jsem tam pár fakt dobrých tipů) jsem se ale poradila s jeho majitelkou, co a jak, a to mě trochu uklidnilo, minimálně jsme věděli, kam máme jet a kde přestoupit. No a nakonec to bylo úplně v pohodě, koupili jsme si lístky za 9 Euro na vlak, který nám jel vzápětí (název vlaku, který jezdí z letiště a zpět, je RER B). Na nádraží Gare du Nord (Severní nádraží) jsme přestoupili na metro a jeli jsme dvě zastávky na stanici Jaurés, blízko níž byl náš hostel. Ten jsme našli bez problémů, ale více vám o něm povím až za chvíli.

Nyní něco málo k metru. Jen tak orientačně sem hodím plán, ale doufám, že vás nevyděsí. V Paříži je celkem 14 linek a celková délka metra je 213 km. Je to poněkud rozdíl oproti pražskému metru, ale dá se v něm vyznat, nebojte. Určitě vám doporučuji jej využívat, taxíky jsou dost drahé a pěšky se všechno obejít nedá. U některých stanic jsou značené památky, na které při výstupu z nich narazíte (Sacre Coeur, Louvre, Vítězný oblouk atd.), což usnadní orientaci.

Pařížské metro

Na metro jsme si (dle rady kamarádky) pořídili kartičku Navigo, což je karta s čipem, kterou si můžete nabít na libovolně dlouhou dobu. Pozor na to, že platí vždy do neděle, nejvíce se proto vyplatí zakoupit ji v pondělí, pokud máte v plánu zůstávat v Paříži třeba týden (nám to vyšlo tak akorát, doletěli jsme v sobotu v noci, v neděli jsme si prošli okolí hostelu a v pondělí jsme si zařídili kartičku a vesele jezdili až do soboty). Kartička stojí 5 Euro a nabití na týden stojí 20 Euro. Mnohonásobně se nám vyplatila, jednak jsme si nemuseli pořád kupovat lístky a jednak jsme na ni v pohodě dojeli až na letiště na zpáteční cestě (ačkoli jsme ji měli nabitou jen na centrální zóny v Paříži, tak to šlo, jelikož v metru funguje turniketový systém a jakmile se tam jednou dostanete, můžete si jezdit po libosti). A samozřejmě jsme taky dost ušetřili.

Ubytování

Bydleli jsme v hostelu Peace and Love hostel, což je poněkud vtipný název, vzhledem k tomu, že přízemí hostelu tvoří bar a zpoza rohu neustále vyjíždějí sanitky. Hostel je na konci Rue La Fayette, což je jedna z hlavních pařížských ulic (na druhém konci najdete slavné nákupní galerie La Fayette a operu). Byli jsme tedy skutečně dost v centru, navíc kousíček od Montmartru, což se nám moc líbilo. Hostel nás na sedm nocí vyšel na 5000 Kč na osobu za dvojlůžkový pokoj se samostatnou sprchou a umyvadlem, což mi vzhledem k poloze přišlo adekvátní. Naše požadavky na ubytování byly; ne moc drahé, čisté, poblíž centru, samostatný pokoj pro dva se samostatnou sprchou. A podařilo se nám je naplnit, za což jsem vděčná (ubytování jsme taky sháněli poměrně pozdě...ale nakonec to klaplo). Jediné, co nám trochu vadilo, byl neustálý provoz pod okny i v noci a již zmíněné sanitky. Jinak hostel byl fakt čistý, jen postel nám za ten týden převlékali asi čtyřikrát (až jsem se divila, jak na to dbají) a personál hostelu byl příjemný.

Ubytování se dá najít přes různé servery, například www.hostelbookers.com nebo http://www.venere.com/france/paris.

Náš hostel

To není náš pokoj, ale vypadal úplně stejně

Bezpečnost

Jedna z nejdůležitějších věcí na cestování je v pořádku se vrátit domů a nepřijít o cennosti ani o peníze. Peníze (zejména na začátku to byl větší obnos, hostel jsme platili v hotovosti) jsme měli rozdělené na více míst, ale všechny u sebe. Při běžném pohybování se Paříží jsem neměla žádný pocit ohrožení, kabelku jsem zvyklá hlídat si i z Brna a z tramvají, takže to pro mě nebylo nic nového. Obecně se ale vyplatí být více ostražitý. Tím, že jsem tam byla s přítelem, jsem se nebála ani večerní či noční Paříže (do hostelu jsme se třeba vraceli až po půlnoci), v centru je to podle mého názoru celkem v pohodě a do tmavých zastrčených uliček jsme nechodili. Nikdo se nás nesnažil okrást ani ohrozit :-). Jen si dejte pozor na různé sběrače podpisů a peněz pro charitu, fungují tam takto skupiny rumunských žen (Romek), které sbírají podpisy na petice za záchranu hluchých dětí, delfínů, světový mír atd. a zatímco se jim podepisujete, odborně a nenápadně vám projedou kabelku. A peníze, které jim dáte na charitu, samozřejmě nikoho nezachrání. Tyto ženy vás osloví větou: "Do you speak English"? (což je asi jediná věta anglicky, kteoru umí ony), takže kruťte hlavou a odejděte od nich. Pohybují se logicky v okolí turisticky zajímavých míst. My jsme se jim vyhýbali už od začátku (tušili jsme, že to nebude úplně košer), ale pak jsme na ně byli ještě speciálně upozorněni od průvodce. A o veliké náhodě, která nás k našemu průvodci dovedla,o památkách a zajímavostech vám něco napíšu v píštím článku.

Díky všem, kdo dočetli až sem, a snad budou tyto informace užitečné. Ptejte se mě na cokoli :-).