pondělí 5. listopadu 2012

Chaloupka strýčka Toma

Myslím, že asi poprvé se prolíná knižní tip s povinnou literaturou, kterou jsem nyní přečetla. Asi si vzpomínáte, jak jsem byla nadšená z toho, že jsem si koupila Chaloupku strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe v originále. Do knihy jsem se tedy pustila s radostí, ale postupně jsem přicházela na to, že by mi to v angličtině trvalo dost dlouho, protože angličtina v této knize je jednak malinko archaická, jednak, a to byl mnohem větší problém, se v ní objevuje mnoho černošského slangu, a je těžké to rozluštit. Nakonec jsem tedy sáhla po českém překladu (od Emanuela a Emanuely Tilschových), který se mi velmi líbil. Nyní bych se ráda dostala k tomu, jak na mě kniha zapůsobila. Jejím hlavním tématem jsou vztahy mezi otrokáři a otroky, popis různých typů lidí a každodenní problémy, které museli otroci i otrokáři řešit. Strýček Tom je jedním z hlavních hrdinů tohoto příběhu, je to člověk, který měl štěstí na pána, který byl ale nucen jej prodat, protože se dostal do dluhů. Každodenní nejistota a naprosto podřízené postavení, nemožnost rozhodovat o čemkoli, a často i bití, týrání a naprostý nedostatek základních životních potřeb a zdravotní péče, to jsou hlavní aspekty života otroků, které jsou v knize velmi sugestivně popsány. Pro mě bylo nejhorší číst o tom, jak byly děti násilím oddělovány od svých matek a prodávány, ačkoli byly velmi malé, nesčetněkrát docházelo k porušení základního vztahu matka-dítě. V knize se dočtete o mnoha tragických, ale i šťastných příbězích dětí a jejich matek. Kniha je skvěle vystavěna a způsob, kterým je psána, je nadčasový. V rámci svého studijního oboru jsem toho přečetla a viděla o otroctví až dost a Chaloupku strýčka Toma řadím mezi nejpůsobivější umělecká díla zabývající se touto otázkou. Postavy v této knize jsou rozmanité, od sadistického přes velmi benevolentního a pokrokového otrokáře až po otroky, mezi nimiž se vyskytovali nejen lidé hodní, laskaví a zbožní, ale také zákeřní, lstiví a ochotni udělat cokoli pro svůj vlastní prospěch. Ačkoli je to román, nepřipadá mi, že by Harriet Beecher Stowe nějak obzvláště nadsazovala události a charaktery lidí v něm popisovaných. Přestože tato kniha poprvé vyšla v roce 1852, neztratila dosud nic ze své platnosti a poselství. Pokud si chcete rozšířit povědomí o tom, jak to v Americe fungovalo v době otrokářství, rozhodně Vám Chaloupku strýčka Toma doporučuji.

Znáte tuto knihu, případně inspirovala jsem Vás j jejímu přečtení?

1 komentář:

  1. je to zvláštní, že nikdo nekomentuje kabinu. a přitom ten příspěvek muselo číst hrozně moc lidí. tak já ji okomentuju, ať není kabina smutná, chudák. (možná to všecko o něčem vypovídá) Hmmm, co je na té knížce nejlepší? :-) a taky mě zajímá, co o ní říkala paní Krásná!

    OdpovědětVymazat

Děkuji všem za milé komentáře, dělají mi radost :-).