Podzimní seznam přání a podzimní slevy

Milé čtenářky,

rozhodla jsem se sesumírovat, co chci a potřebuji na podzim a zimu. Říjnové výzvy se neúčastním, ale ani tak jsem zatím v říjnu vůbec nenakupovala (a v září taky moc ne), nebyl zkrátka čas :). No a jaké nákupy jsou teda v plánu?

Jak vidíte, není toho moc, mám v plánu zaměřit se na slevy v parfumerii Fann, kde mají jednak 30 % slevu na veškerou dekorativní kosmetiku, a, jak vím díky An., v Douglasu mají ještě lepší slevy na řasenky. Takže z nákupů Bourjois to bude nová řasenka (asi zase zřejmě Volume glamour Ultra curl, tu koupím v Douglasu), a v parfumerii Fann ukořistím můj oblíbený rozjasňující pudr Éclat mineral a jejich Color boost. Dále mají slevu na novinku: parfémy od Bourjois, které musím nejdříve očichat a zhodnotit a pak se rozhodnu. Docházejí mi totiž všechny moje parfémy najednou (a to jako vážně), což je krize, kterou musím nějak řešit. Myslím, že vůně od Bourjois by mi nevadila :). Na zimu se bude hodit také zesvětlující sprej na vlasy More blond od Baley, který chci vyzkoušet (můj stoletý zesvětlující sprej od Johna Friedy konečně dopotřebuju). Dále mám několik nákupních přání od L´oréal. Domů si (se slevovým kuponkem) plánuju koupit micelární vodu, která je všude vychvalovaná, potřebuju novou masku na vlasy (a na Total repair jsem četla dobré recenze). Potřebuji taky nový denní krém a mám pro vás pár dotazů: Jaké máte zkušenosti s krémy od L´oréal? A co znamená tvrzení na obalu: krém obsahuje UV filtry? Jak vysoký ten UV filtr tedy je?

Nakonec mám pro vás pár tipů, již zmiňované slevy v Douglasu, v parfumerii Fann, příjemnou akci v Rossmannu (kterou možná využiju) a v drogerii dm si můžete za 10 bodů vytisknout poukaz na slevu 50 % na veškerý sortiment Nivea (to taky možná využiju).

Co vy, účastníte se výzvy (nic nenakupovat) anebo plánujete nějaké nákupy?

Kokosová péče Saloos: Vanilka

Milé čtenářky,

mezi poznávacími články o Paříži je čas i na nějakou recenzi. Dnes bych vám ráda sdělila své dojmy ohledně kokosové péče Saloos, tentokrát s vůní vanilky. Je to zároveň poslední věc z balíčku, který jsem od firmy Saloos obdržela k testování. Článek o pomerančové tělové péči najdete zde. Na začátek musím říci, že vanilkovou variantu jsem si oblíbila snad ještě více.

Takže, proč bych vám tento tělový olej doporučila?

1. Božsky voní (jako kokosový dezert a jako kokosové mléko a ano, zkoušela jsem ho i ochutnávat a není to tak dobré, jak jsem očekávala) a i vy po jeho použití budete dlouho božsky kokosově vonět. Subjektivně mi voní o něco více než pomerančová varianta, cítím tam skutečně jen kokos se sladkým nádechem vanilky (ach).

2. Hydratuje a zklidňuje pokožku (zejména po holení), nejlepší je ale nanášet jej na vlhkou pokožku, pro snadné vstřebání a dosažení nejlepšího efektu. Hydratace vydrží i několik dní.

3. Konzistence je při uchovávání v pokojové teplotě tak akorát (přes léto v horku se rozpouštěl, po pobytu v ledničce byl zase dost tuhý - logicky), takže nyní je ideální čas na jeho pořízení. Dá se pohodlně nabrat a při kontaktu s pokožkou se pomalu rozpouští. 

4. Složení je, jak jinak, zcela přírodní (viz foto). 

5. Stačí jej použít poměrně malé množství, docela dlouho vydrží.

6. Jedinou nevýhodou může být cena (pohybuje se od 140 do 180 Kč za 100 ml), ale jak už jsem psala, vydrží dlouho - já jej používám tedy celkem nepravidelně, ale po čtyřech měsících mi zbývá ještě tak třetina (a to si mažu většinou celé tělo). 

Pokud se tedy chcete na zimu rozmazlit, tento kokosový olej s lehkým dotekem vanilky vám mohu jen doporučit. Pořídíte jej v eshopech (spřátelené eshopy najdete na stránkách firmy Saloos), obchodech se zdravou výživou anebo v drogeriích dm (tam je nejdražší).

Co vy a Saloos tělové oleje? Máte, znáte, milujete? :)

Paříž: Památky a parky

Milé čtenářky, venku je nějak nevysvětlitelně málo stupňů, pojďte se tedy se mnou ohřát do prosluněné Paříže. Průměrná teplota během naší návštěvy byla 25 až 28 stupňů přes den a i večer bylo moc dobře, dalo se sedět venku v tričku.

Dnes budu pokračovat v miniseriálu o tomto nádherném městě. Na začátek ještě uvedu, že v nejbližších dnech se můžete těšit na nákupy, muzea, jídlo a pití a taky na nějaký ten francouzský dáreček :-). Památky v Paříži opravdu stojí za to a ty nejznámější stihnete v pohodě obejít během pár dní. Takže, kde se nám nejvíce líbilo? :-)

 Sacre Coeur a Montmartre

Jedna z uliček vedoucích k Sacre Coeur

Pidi kavárnička z dob největší slávy Montmartru, jedna z těch legendárních

Sacre Coeur

Dům s nápisem Le Consulat nezměnil svou podobu asi sto padesát let :)

Kdybych si měla z Paříže vybrat jen jedno místo, tak by to byl asi Montmartr. Kopeček, na němž a pod nímž se odehrávala setkání těch nejznámějších malířů (Vincent Van Gogh, Henri de Tolouse Lautrec, Edgar Degas..), kteří zde bydleli, pili a tvořili. Jejich otisk je zde opravdu dost znát, na Montmartru je jedinečná atmosféra, je to taková pařížská Malá Strana, akorát ceny jsou k turistům mnohem přívětivější (což mě velmi příjemně překvapilo). Na Montmartru také žila (nebo třeba ještě stále žije) Amélie, jejíž kavárnu i obchůdek, kde nakupovala zeleninu, jsme viděli. Oba tyto podniky z popularity filmu dodnes těží, kavárně předtím hrozilo zavření, teď mají stále plno.

Sacre Coeur je římskokatolická bazilika, která je v mnohém unikátní (je zasvěcena Nejsvětějšímu Srdci Páně) . Není ani sto let stará (byla dokončena až po první světové válce) a v jejím stylu se mísí byzantský a románský sloh (architektem byl Paul Abadie). Je postavena z unikátního bílého kamene, který má samočisticí schopnosti, bazilika je tak stále zářivá. Mě osobně uchvátila, ale doporučuji její návštěvu buď brzy ráno nebo později večer, kdy okolo není tolik turistů. Zašli jsme si tam ještě během našeho posledního večeru v Paříži a bylo to něco úplně jiného než ve dne. Taky si zajděte kousek za Sacre Coeur, je tam krásný parčík, kde potkáte jen místní.

Notre Dame

Notre Dame

A podle mě nejkrásnější pohled zezadu

Tato katedrála je podstatně starší než Sacre Coeur, její stavba byla zahájena již v roce 1163 a dokončena byla v roce 1345. Za Velké francouzské revoluce byla velmi vážně poničena (například všechny sochy nacházející se na předním průčelí byly, stylově, popraveny) a uvažovalo se o její totální demolici. Naštěstí, popularita knihy od Victora Huga, Chrám Matky Boží v Paříži, ji doslova zachránila. Lidé se začali o katedrálu zase zajímat a byly vybrány dostatečné finanční prostředky na její opravu. Nám se líbila hlavně z pohledu zezadu, kdy se tyčí nad řekou a vidíte ji v celé její kráse. K tomu lze říct jen: magnifique! Je opravdu nádherná a monumentální, jako hodně věcí v Paříži. Rovněž doporučuji zajít si tam přes den a pokud možno i večer, kdy jsou všichni turisté někde jinde :).

Eiffelova věž

Pohled od Trocadera

Výhled na park pod věží

Vítězný oblouk

My dva a Paříž

Takhle to vypadalo pod Eiffelovkou při našem pikniku

A jedna večerní

Eiffelova věž neboli Eiffelovka. Je to úžasné, když ji najednou vidíte na vlastní oči. Byli jsme tam ráno, pak jsme pokračovali do Invalidovny a Rodinova muzea a v ten samý den jsme se tam ještě vrátili na večerní piknik. Eiffelovka je obklopena nádhernými parky, ve kterých potkáte nejen turisty, ale zejména ve večerních hodinách také stálé obyvatele Paříže a o to lépe si užijete tu pravou francouzskou atmosféru. Parky jsou jedna z věcí, které mě na Paříži naprosto uchvátily, téměř u každého významného turistického místa najdete nějaký krásný park :-).  Na Eiffelovku se můžete dostat buď po schodech pěšky (doporučuji) nebo výtahem, na který si ale musíte vystát dlouhatánskou frontu a který také stojí výrazně více než samotný vstup (pěšky to máte za 5 Euro, výtahem asi za 20). Je to nádherná stavba, prohlédli jsme si ji důkladně ze všech stran přes den i večer a pořád byla stejně boží. V době, kdy byla postavena, ale vyvolala skandál a pařížané volali po její okamžité demolici. Když si uvědomím, že původně měla být postavena jen na dvacet let, tak jsem opravdu ráda, že nakonec byla zachována ( a to díky tomu, že sloužila jako meteorologická a rozhlasová stanice).

Vítězný oblouk

Arc de Triomphe

Nádherné schodiště ve tvaru šneka

Výhled na Champs-Élysées

Vítězný oblouk je další pařížská dominanta, kterou nechal postavit Napoleon Bonaparte po svém vítězství v bitvě u Slavkova. Byl vybudován v letech 1806-1836 a nachází se v samotném centru paříže. Je opravdu obrovský; 51 m vysoký, 45 m široký a 22 m hluboký. Výška hlavních oblouků je 29,19 m a rozpětí 14,62 m. Menší, boční oblouky mají výšku 18,68 m a rozpětí 8,44 m. My jsme se k němu dostali pozdě večer a úplnou náhodou. Cestou od večerní Eiffelovky jsme nějak zabloudili v metru, tak jsme vylezli ven, abychom se zorientovali. A tam najednou Vítězný oblouk! Tak jsme neváhali a pořádně si jej prohlídli zvenku i zevnitř. Vzhledem k pokročilé noční hodině (bylo asi půl jedenácté) dole nikdo nebyl (obvykle se na něj stojí dlouhá fronta) a nahoře bylo jen pár lidí. Bylo to nádherné, výhled na noční Paříž byl úžasný. Opět mohu doporučit návštěvu v pozdějších hodinách...

Versailles

Příchod k zámku

Slavobrána

Malý kousíček zahrad

Fontána, která obvykle funguje

Vodní příkop a zahrady

Moderní umění

Když už jsme byli v Paříži, zajeli jsme si i kousek od ní, podívat se na zámek Versailles. Do Versailles jede vlak RER C a lístek tam i zpět stojí asi 7 Euro. Nemusíte se bát, že byste do zámku netrefili, prostě jděte s davem :). Jízda vlakem trvá asi 50 minut. Podle mého skromného odhadu je Versailles nejnavštěvovanější památkou ve Francii. Lidí tam bylo opravdu hodně, až moc, takže jsme se interiérem zámku posouvali jako štrůdl. Původně to byl lovecký zámeček uprostřed lesů, ale Ludvík XIV. z něj vytvořil tu dnešní monstrózní záležitost. Je to hezké, největší zámek, jaký jsem kdy viděla, ale jednou mi to asi stačilo. Mnohem více se mi líbily zahrady, které jsou nádherně upravené, OBROVSKÉ a všichni turisté se v nich tak hezky rozprsknou. Na dokonale upraveném trávníčku jsme si dopřáli i půl hodinky odpoledního spánku (nejlepší věc na návštěvě Versailles).

Parky

Parky jsou opravdu všude, jsou nádherné a jsou skvělé k odpočinku, válení, piknikování i pozorování pařížanů. Nechám už promlouvat jen fotky :).

Pohled na Eiffelovku směrem od Louvru

Lucemburské zahrady v Latinské čtvrti (obrovský úžasný park)

Park kousek od Louvru, směrem k Place de la Concorde

Relax v parku kousek od Louvru

Stále tentýž park

Kreslící lidi potkáte všude

Tak, to je zatím vše, snad se vám článek i fotky budou líbit. Jen ještě dodám, že fotky jsou všechny vyfocené mnou a vztahují se na ně autorská práva, faktografické informace jsem čerpala z Wikipedie :). Těším se na vaše postřehy, náměty, přání či dotazy.

Paříž: Doprava, ubytování a bezpečnost

Milé čtenářky,

rozhodla jsem se udělat sérii článků o Paříži a nějak to tématicky rozčlenit, aby z toho nebyl jeden dlouhý článek, tak snad se vám to bude líbit :). Dnes to pojmu prakticky a povím vám něco nejen o ubytování a dopravě, ale také o bezpečnosti a o tom, na co si dát pozor.

Doprava do Paříže, po Paříži a zpět

Letěli jsme z Prahy se společností Easyjet, zpáteční letenka nás jednoho vyšla na 4000 Kč. Bylo to dražší, než jsou úplně nejnižší ceny letenek (myslím, že se dají sehnat i za dva tisíce a méně), ale dlouho jsme se rozhodovali o termínu a tak jsme je kupovali až někdy koncem srpna. Doporučuji tedy letenky kupovat ve větším předstihu. Jinak s Easyjet máme již z dřívějška dobré zkušenosti, a i tentokrát to bylo bez problémů. Neplatili jsme žádné extra poplatky, měli jsme dohromady jedno zavazadlo dolů do nákladového prostoru (do váhy 20 kg jsme se v pohodě vešli) a dvě kabinová zavazadla, ve kterých jsme měli všechny cennosti.

Jediné, z čeho jsme měli trochu obavy, bylo, zda stihneme nějaký přípoj do centra Paříže. Doletěli jsme tam po jedenácté večer a doprava z letiště právě v tyto hodiny už moc nefunguje (a taxíkem za 60 Euro se nám jet nechtělo). Na tomto blogu (který vám mimochodem doporučuji, našla jsem tam pár fakt dobrých tipů) jsem se ale poradila s jeho majitelkou, co a jak, a to mě trochu uklidnilo, minimálně jsme věděli, kam máme jet a kde přestoupit. No a nakonec to bylo úplně v pohodě, koupili jsme si lístky za 9 Euro na vlak, který nám jel vzápětí (název vlaku, který jezdí z letiště a zpět, je RER B). Na nádraží Gare du Nord (Severní nádraží) jsme přestoupili na metro a jeli jsme dvě zastávky na stanici Jaurés, blízko níž byl náš hostel. Ten jsme našli bez problémů, ale více vám o něm povím až za chvíli.

Nyní něco málo k metru. Jen tak orientačně sem hodím plán, ale doufám, že vás nevyděsí. V Paříži je celkem 14 linek a celková délka metra je 213 km. Je to poněkud rozdíl oproti pražskému metru, ale dá se v něm vyznat, nebojte. Určitě vám doporučuji jej využívat, taxíky jsou dost drahé a pěšky se všechno obejít nedá. U některých stanic jsou značené památky, na které při výstupu z nich narazíte (Sacre Coeur, Louvre, Vítězný oblouk atd.), což usnadní orientaci.

Pařížské metro

Na metro jsme si (dle rady kamarádky) pořídili kartičku Navigo, což je karta s čipem, kterou si můžete nabít na libovolně dlouhou dobu. Pozor na to, že platí vždy do neděle, nejvíce se proto vyplatí zakoupit ji v pondělí, pokud máte v plánu zůstávat v Paříži třeba týden (nám to vyšlo tak akorát, doletěli jsme v sobotu v noci, v neděli jsme si prošli okolí hostelu a v pondělí jsme si zařídili kartičku a vesele jezdili až do soboty). Kartička stojí 5 Euro a nabití na týden stojí 20 Euro. Mnohonásobně se nám vyplatila, jednak jsme si nemuseli pořád kupovat lístky a jednak jsme na ni v pohodě dojeli až na letiště na zpáteční cestě (ačkoli jsme ji měli nabitou jen na centrální zóny v Paříži, tak to šlo, jelikož v metru funguje turniketový systém a jakmile se tam jednou dostanete, můžete si jezdit po libosti). A samozřejmě jsme taky dost ušetřili.

Ubytování

Bydleli jsme v hostelu Peace and Love hostel, což je poněkud vtipný název, vzhledem k tomu, že přízemí hostelu tvoří bar a zpoza rohu neustále vyjíždějí sanitky. Hostel je na konci Rue La Fayette, což je jedna z hlavních pařížských ulic (na druhém konci najdete slavné nákupní galerie La Fayette a operu). Byli jsme tedy skutečně dost v centru, navíc kousíček od Montmartru, což se nám moc líbilo. Hostel nás na sedm nocí vyšel na 5000 Kč na osobu za dvojlůžkový pokoj se samostatnou sprchou a umyvadlem, což mi vzhledem k poloze přišlo adekvátní. Naše požadavky na ubytování byly; ne moc drahé, čisté, poblíž centru, samostatný pokoj pro dva se samostatnou sprchou. A podařilo se nám je naplnit, za což jsem vděčná (ubytování jsme taky sháněli poměrně pozdě...ale nakonec to klaplo). Jediné, co nám trochu vadilo, byl neustálý provoz pod okny i v noci a již zmíněné sanitky. Jinak hostel byl fakt čistý, jen postel nám za ten týden převlékali asi čtyřikrát (až jsem se divila, jak na to dbají) a personál hostelu byl příjemný.

Ubytování se dá najít přes různé servery, například www.hostelbookers.com nebo http://www.venere.com/france/paris.

Náš hostel

To není náš pokoj, ale vypadal úplně stejně

Bezpečnost

Jedna z nejdůležitějších věcí na cestování je v pořádku se vrátit domů a nepřijít o cennosti ani o peníze. Peníze (zejména na začátku to byl větší obnos, hostel jsme platili v hotovosti) jsme měli rozdělené na více míst, ale všechny u sebe. Při běžném pohybování se Paříží jsem neměla žádný pocit ohrožení, kabelku jsem zvyklá hlídat si i z Brna a z tramvají, takže to pro mě nebylo nic nového. Obecně se ale vyplatí být více ostražitý. Tím, že jsem tam byla s přítelem, jsem se nebála ani večerní či noční Paříže (do hostelu jsme se třeba vraceli až po půlnoci), v centru je to podle mého názoru celkem v pohodě a do tmavých zastrčených uliček jsme nechodili. Nikdo se nás nesnažil okrást ani ohrozit :-). Jen si dejte pozor na různé sběrače podpisů a peněz pro charitu, fungují tam takto skupiny rumunských žen (Romek), které sbírají podpisy na petice za záchranu hluchých dětí, delfínů, světový mír atd. a zatímco se jim podepisujete, odborně a nenápadně vám projedou kabelku. A peníze, které jim dáte na charitu, samozřejmě nikoho nezachrání. Tyto ženy vás osloví větou: "Do you speak English"? (což je asi jediná věta anglicky, kteoru umí ony), takže kruťte hlavou a odejděte od nich. Pohybují se logicky v okolí turisticky zajímavých míst. My jsme se jim vyhýbali už od začátku (tušili jsme, že to nebude úplně košer), ale pak jsme na ně byli ještě speciálně upozorněni od průvodce. A o veliké náhodě, která nás k našemu průvodci dovedla,o památkách a zajímavostech vám něco napíšu v píštím článku.

Díky všem, kdo dočetli až sem, a snad budou tyto informace užitečné. Ptejte se mě na cokoli :-).

Polibek smrti

Milé čtenářky,
posledním zářijovým článkem bude knižní tip. K této knize jsem se dostala naprostou náhodou, kamarádka mě požádala, jestli bych za ni do brněnské knihovny nevrátila dvě knihy, obě od Johna Connollyho. Cestou ve vlaku jsem se do jedné začetla a už jsem se od ní neodtrhla. Hledáte-li dobře napsanou detektivku kombinovanou s thrillerem a trochou fantasy, jste tady správně. John Connolly je známý autor série knih o detektivovi Charliem Parkerovi, který přišel o svou ženu a dceru, když je zabil sériový vrah, po kterém Charlie pátral. Na začátku této knihy je zabita jiná mladá žena a její syn, což, kromě jiných událostí, přiměje Charlieho, aby začal pátrat, co se vlastně děje a co se někdo snaží utajit. Při svém pátrání několikrát naráží na jméno sériového vraha, o kterém už ale dlouho nikdo neslyšel: Caleb Kyle. Postupně nachází překvapivá spojení mezi zdánlivě nesouvisejícími událostmi, které ale nakonec začnou dávat smysl. Při čtení této knihy jsem měla dost podobné pocity jako u knih Stephena Kinga, jenž byl jednu dobu jedním z mých nejoblíbenějších autorů. John Connolly skvěle kombinuje detektivní, hororové a fantasy prvky a napínavý děj vás nepustí k žádné jiné činnosti. Je to opravdu skvěle napsaná kniha se sympatickým hlavním hrdinou, kterého byste ale zároveň nechtěli naštvat, protože umí opravdu dobře zacházet se zbraní. Jsem moc ráda, že jsem objevila nového skvělého autora a postupně plánuji přečíst všechny knihy, které od něj v knihovně mají. Myslím, že je to vhodná mrazivá četba na sychravé podzimní večery.

P. S. Skoro nikdo tam nejí, ale během děje se vypilo asi tak tisíc litrů kávy :-).

V dalších dnech chystám pár článků o Paříži, moje dojmy a tipy, nákupy a taky takovou maličkou francouzskou giveaway. Takže mám pro vás do komentářů dva dotazy: Co by vás o Paříži zajímalo? A co vy John Connolly? Znáte, čtete?

Pařížský wishlist

Milé čtenářky,

já jsem doufám touto dobou úspěšně v Paříži, ale vy si můžete přečíst, na kteroužto kosmetiku mám zálusk a případně ji pak porovnat s tím, co si doopravdy nakoupím :). (Toto je jediný přednastavený článek, na víc momentálně není čas.)

Asi je vám jasné, že se budu soustředit především na Bourjois. Mám v plánu omrknout jejich novinky, které zatím u nás nejsou, a to; tvářenku Blush Exclusif, která mění barvu podle pH pokožky, rýžový pudr, jenž mě velmi zaujal nádherným retro balením, cestovní verzi řasenky Volume glamour max, rozjasňovač (spodní řada zcela vlevo), jejich parfémy (které se u nás neprodávají), a nakonec korektor Happy light. Dále, pokud budou na letišti za dobrou cenu, bych si ráda koupila buď Lancome Miracle nebo Trésor In love, to se ale uvidí podle ceny :). Jsem zvědavá, co mě naživo zaujme natolik, abych si to vážně koupila.

Mým největším přáním, co se muzeí týče, je navštívit Musée d´Orsay, ve kterém najdete ucelené sbírky nejslavnějších francouzských impresionistů. Jelikož je impresionismus mým nejoblíbenějším uměleckým směrem, předpokládám, že by se mi tam mohlo líbit :-). Už se moc těším.

 Zdroje fotek:

Muzeum zvenku

muzeum zevnitř

Mějte se moc hezky a těšte se na nějaký report o Paříži.

Co se mnou jede do Paříže :)

Milé čtenářky,

dnes mám pro vás populární balicí článek. Bez dlouhého okecávání se na to vrhnu, pouze předesílám, že do Paříže jedeme na týden.

Takže, co si beru s sebou? Jak už jsem tady několikrát zmínila, na cesty dávám přednost miniaturkám a vzorečkům, a ani teď tomu není jinak.

Hygiena

Na fotce můžete vidět velmi nečekaně kartáček na zuby, náplasti, nějaké nouzové léky (Panadol, Endiaron atd.), cestovní fén (bez něj se bohužel neobejdu) a hřeben, krém, micelární vodu, odličovací tamponky a tyčinky do uší, minideodorant a krém na nohy, šampony a kondicionéry v pytlíčkách a jeden vzorek tělového mléka, tužidlo, sprchový gel a intimní sprchový gel, mýdlo, špunty do uší a holítko. Ještě se mnou jedou manikurní nůžky a pinzeta, které ale zvěčněné nejsou.

Líčení

 Z mého dekorativního arzenálu se mnou jedou patery stíny (L´oréal Infaillible nemůžou zůstat doma), tužka NYX, řasenka Maybelline, dva korektory, kompaktní pudr, pět rtěnek, lesk, lak na nehty a krycí lak na nehty, tvářenka Artdeco, tři parfémky (CK One, DKNY Red delicious a DKNY Be delicious - ta v tom stříbrném flakonku). Také si beru svoje tři nejoblíbenější štětce, a to štětec na tvářenku, pudr a štětec na korektor/stíny. Na fotce chybí makeup od Bourjois překypaný do malinkého vymytého kelímku Balea, viz níže :).

Makeup

Do letadla

Do letadla si do taštičky Avéne sbalím kompaktní pudr, rtěnku, lesk, minikrém Avéne, Blue cap cream na ekzémy, krém Biodermu Atoderm (v růžové lahvičce), balzám na rty (vajíčko nahoře), antibakteriální gel na ruce a antikoncepci. Kromě toho mi v kabelce bude dělat společnost můj kompaktní hřeben s ovečkou Shaun, diář, sluneční brýle, kapesníčky, pas atd. :-).

A samozřejmě nesmí chybět Ťapka, který se mnou věrně cestuje už dvacet let :-).

A to je vše, přátelé! Doufám, že toho není nějak přehnaně moc. A jak se na cesty balíte vy?