Amerika, část druhá

Pomalu nastal čas podělit se o další dávku zážitků z Ameriky a Kanady. Dnes to bude o místech, která na mě silně zapůsobila, nebude to řazené chronologicky tak, jak jsme je navštívili, ale spíše pocitově.

Strawberry fields

Toto místo jsem si přála navštívit v podstatě od té doby, co jsem se dozvěděla o jeho existenci. Je to památník Johna Lennona, nacházející se v Central Parku. I třicet dva let po jeho smrti se tam každý den objevují čerstvé květiny a spontánně se tam schází lidé, aby si tam zahráli a zazpívali. Měli jsme to štěstí, že tam zrovna hrál a zpíval muž, který rozhodně Johnu Lennonovi nedělal ostudu. Odmítl, když jsme mu chtěli dát "do klobouku" nějaké peníze, s tím, že to dělá pro sebe a pro Johna, že si tam rád chodívá zahrát jeho písničky. No, a zrovna hrál Imagine, myslím, že není třeba nějak zvlášť popisovat zvláštní náladu onoho okamžiku....

Ground zero

 

Památník obětí 11. září má hodně zvláštní atmosféru. Na místě původních věží jsou dvě nádrže s vodou (na fotce vidíte jednu z nich), na jejichž okrajích jsou uvedena jména všech lidí, kteří při útoku zahynuli. Když jsme tam byli, běhal mi mráz po zádech, a myslím, že coby památník je to důstojné a vkusné místo. V červenci 2001 jsem byla v New Yorku s rodiči a ani ve snu by mě nenapadlo, co se za dva měsíce stane.

Central park

Uprostřed New Yorku najednou - příroda. Central park, který byl zanechán coby "původní" kus přírody uprostřed velkoměsta zcela záměrně, považuji za jeden z nejlepších urbanistických nápadů. Díky němu má New York mnohem lepší vzduch, klima a jeho obyvatelé mají k dispozici klidné místo, kam se mohou kdykoli uchýlit. Klidně bych tam strávila celý den. Prošli jsme asi čtvrtinu, potkali jsme asi sto veverek, nespočet běžců, cyklistů, bruslařů a skateboardistů a skončili jsme u Metropolitního muzea umění (Central park je lemován nejrůznějšimi muzei), kam jsme ale jen nakoukli a nechali si ho na příště, neboť je obrovské.


Niagarské vodopády

Ne že bych je nikdy předtím neviděla, ale tentokrát jsme přespávali v nedalekém motelu, tudíž jsme je viděli večer, se speciálními světelnými efekty a následující den jsme tam strávili celé dopoledne. Jeli jsme lodičkou až pod vodopád a pak jsme si zašli i na Cave of the Mist, což je atrakce, která klame tělem. Žádná jeskyně to není, je to část vodopádu, kdy se dá jít přímo pod něj. Já jsem se snažila celkem úspěšně zůstat suchá, ne tak mužská část naší výpravy. Všichni si to náramně užili :-).

Rainbow bridge

Most z USA do Kanady, který jsme původně měli přejet v autobusu, jsme nakonec přecházeli pěšky v zóně určené pro pěší. A řeknu vám, mělo to něco do sebe. Naskytl se nám další nádherný výhled na Niagarské vodopády, tentokrát z jiného úhlu, a zakončili jsme to procházkou po kanadské straně a drinkemv Hard rock café, kde jsme se pak sešli s tetou, která nás odvezla k sobě domů, do Toronta. Na fotografii je zachycen přítel s naším kufrem, na druhé fotografii most samotný.

Harbourfront
 

Tento přístav v Torontu se nám zalíbil natolik, že jsme tam během naší třídenní návštěvy zamířili hned dvakrát. Je to opět kus klidu ve velkoměstě, krásná pěší zóna táhnoucí se podél břehu jezera Ontario, s restauracemi, lavičkami, parkem a krásnými obchůdky. Pokud někdy budete v Torontu, tak Harbourfront rozhodně nevynechte!

Univerzita v Princetonu

Tam jsme se zastavili cestou do Philadelphie a Washingtonu. Tohle je univerzita, kde bych chtěla v příštím životě studovat. Malý svět sám pro sebe, takové městečko a park v jednom. Vládla tam neuvěřitelně pohodová atmosféra, všude jsou vzrostlé stromy, zkrátka úžasné prostředí.

Snad se Vám tento článek bude líbit, v další části se budu věnovat Washingtonu, a můžete se těšit na další články o jídle a o nákupech ;-).