Rovnátka a já :)

Milé čtenářky,

jelikož mi včera pan zubař přitahoval rovnátka a dneska o nich vím více, než by mi bylo milo, rozhodla jsem se o nich napsat něco více pro ty z Vás, které nad nimi třeba uvažují. Myslím si, že rovnátka jsou docela aktuálí téma, které se týká jak zdraví, tak i krásy. Vždy jsem měla předkus a když mi bylo asi dvanáct, asi dva roky jsem nosila (nebo taky nenosila) vyndávací rovnátka, která ale kvůli tomu, že jsem je nenosila úplně poctivě, neměla ten kýžený efekt. Pak jsem na to dlouhou dobu "kašlala", nějak jsem neměla potřebu to řešit, připadalo mi, že mám zuby v pohodě. V dospělosti se mi ale začaly horní zuby trošku posouvat dopředu, zubařka mě strašila, že mi ten předkus poničí spodní zuby, čelistní kloub atd., takže jsem se nakonec rozhodla pro fixní rovnátka (ve 24 letech, aneb nikdy není pozdě). Na internetu jsem hledala šikovného ortodonta v Brně a narazila jsem na pana doktora Jiřího Jedličku (má ordinaci kousíček od zastávky Semilasso). Pan doktor mi vysvětlil, že předkus není takový problém jako špatný skus stoliček, který by mi mohl způsobit velké problémy s čelistním kloubem. Jsem s ním velmi spokojená, je moc hodný, vše mi vždycky vysvětlí, co je třeba udělat a proč, je velmi šikovný (nikdy mě nic nebolelo, ani jsem neměla podřenou pusu od špatně zahnutých drátků, nic nebylo nějak zvláště nepříjemné). Nejdříve jsem měla tři měsíce nasazený třmen na zadních stoličkách (aby se trochu posunuly a připravily na celočelistní rovnátko).

V květnu 2012 mi pak pan doktor nasadil zámečky a drátek na celou horní čelist. Neměla jsem žádné problémy, které jsem očekávala (velké bolesti, potíže při mluvení, podřený vnitřek pusy, afty nebo něco podobného). Tyto zámečky mám dodnes, v prosinci 2012 mi do pusy přibyla úžasná věc, takzvaný nákusný třmen, což je kus pryskyřice umístěný těsně za předními zuby, který tlačí spodní čelist do správné pozice. Než jsem se s tímto zařízením naučila mluvit, bavila jsem celou rodinu a široké okolí, šišlala jsem opravdu parádně. Dnes už ale mluvím dobře, i když zcela normálně budu mluvit asi až po sundání tohoto třmenu. Celkově ale musím říci, že na to, jak jsem se bála, celý proces probíhá téměř bezbolestně, v podstatě nemám ani moc omezení, co se jídla týče (nezvládám ale celou mrkev a celé jablko, vždy si to musím nakrájet nebo nastrouhat :). Čištění je také bez problémů, zuby si čistím třikrát až pětkrát denně (ne úplně po každém jídle) a to pouze ultra měkkým kartáčkem Curaprox, který zuby vyčistí pečlivě a šetrně a dostane se všude. Mám i speciální malý kartáček Single od Curaproxu, ale ten příliš často nepoužívám. Značka zubní pasty je mi celkem jedno :).

Můj železný úsměv :)

Kartáčky 

Pokud o rovnátkách uvažujete a stále váháte, můžu Vás ujistit, že to vůbec není tak hrozné, jak se to může zdát. Jsem velmi zvědavá na to, jak budou moje zuby vypadat po sundání, ale toho, že se posunují, si všimli již i mí nejbližší. Jsem ráda, že jsem se nakonec pro rovnátka rozhodla a už od začátku jsem se s nimi usmívala naplno. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych se za ně měla třeba stydět. A myslím, že to stojí za to, mít zdravé a krásné zuby.

Co Vy? Máte nebo měly jste rovnátka? Nebo nad nimi uvažujete?