neděle 14. června 2015

Svatba

 Milé čtenářky,

je to už téměř rok ode dne, kdy jsem se vdala a několikrát jsem vám na blogu slibovala souhrnný článek o svatbě, Tak už je pomalu čas :-). Vezmu to tak nějak bodově, co a jak jsme udělali, zařídili a jak jsme byli spokojení.


Svatební přípravy


Svatební přípravy začaly zásnubami, které proběhly na lavičce v Paříži nedaleko Louvru 28. 9. 2013. Postupně nám došlo, že chceme-li to mít do roka a do dne, měli bychom si opravdu hodně máknout. Nehledě na to, že nás čekaly ještě takové podružnosti jako napsání diplomky, státnice a následné hledání práce. Nicméně úspěšně jsme vše zvládli a svatbu jsme si užili. Opravdové plánování začalo někdy v listopadu/prosinci 2013. Moc nám pomohla rodina a kamarádi, kteří poskytli nápady, své tělesné i mentální síly a spoustu dobré vůle, aby vše klaplo. Největší dík patří mé sestře, mamince a svědkům kteří zařídili opravdu NEUVĚŘITELNOU spoustu věcí. Zorganizovat cca 90 lidí není jen tak, ale vše se povedlo a všichni byli spokojení.

Barevné ladění a dekorace

Barvou naší svatby byla fialová, fialové tedy bylo svatební oznámení (které jsme si navrhovali sami), dekorace na stolech, balonky, výzdoba sálu, kde se konal oběd a afterparty, svatební slivovice, ženichova kravata i levandule v kyticích a v mých vlasech :-). Dekorace vyráběla maminka a sestra, vývazky (krušpánek s fialovou mašličkou) byly výsledkem práce asi šesti lidí. 







Vývazky

Svatební slivovice




Návod pro ženicha




Sál


Balonky, se kterými si vyhrály zejména děti

Svatební kniha, dílo mé sestry

Moje kytice, kterou jsem si zapomněla vzít s sebou na oficiální focení :)

Svatební dort ze skvělé ostravské cukrárny Ollies








Svatební oděv

Výběr svatebního odění byl nakonec mnohem jednodušší, než jsme očekávali. Já jsem si vybrala první šaty, které jsem si ve svatebním salonu zkusila, neboť mi skvěle sedly a víceméně odpovídaly mým představám (jednoduché, elegantní, hladké, s krajkou). I když jsem si pak zkoušela další typy šatů, stejně to vyhrály ty první. Šaty jsem si vypůjčila v tomto svatebním salonu: www.salonsedm.cz a byla jsem velice spokojená s cenou i jejich přístupem. K šatům jsem si pořídila ladicí boty od firmy Peccini (konkrétně tyto) a byla jsem spokojená. Ondra pečlivě prošel mnohem více obchodů než já a nakonec si vybral krásný tmavomodrý oblek od firmy Blažek. 


Šaty a boty, zatím bez nevěsty :)


Prstýnky

Výběru prstýnků jsme se věnovali velmi poctivě. Porovnali jsme nabídky internetových i kamenných obchodů a nakonec jsme se rozhodli pro damaškovou ocel v kombinaci s bílým zlatem. Hledali jsme někoho, kdo by byl schopen nám vyrobit prstýnky na míru (vzhledem k mé opravdu nestandardní velikosti prstu – 44) a objevili jsme velmi šikovného kováře, pana Ondřeje Kotyzu. Jeho práci můžete obdivovat na těchto stránkách: http://okotoko.cz/cs/. Prstýnky jsou nakonec ještě krásnější, než jsme si představovali, a tohoto kováře vám můžeme jen doporučit. Domluva s ním byla bezproblémová a provedení prstenů je bezchybné a i po roce jsou pořád stejně krásné.





Líčení a účes

O mé vizáži jsem se podrobně rozepsala už v tomto článku, takže prosím směřujte na něj :-). Jinak ještě pár fotek z příprav.






Já a moje svatební manažerka :-)




 Obřad, hudba a zvyky

Po krátkém uvážení jsme se rozhodli pro obřad v kostele a faráře jsme si "dovezli" až z Letohradu, neboť je to velmi dobrý kamarád manželovy maminky a velmi, velmi neobvyklý katolický kněz, což se nám právě líbilo :). Obřad byl krásný, místy dojemný, naprosto splnil naše očekávání. Při obřadu nám zpívali a hráli kamarádi ze sboru, kam jsme oba chodili a při některých písních jsem měla opravdu na krajíčku. Hudba nádherně dotvořila celkovou atmosféru a bylo úžasné, že nám ji zajistili lidé, které známe už mnoho let.

Prosadili jsme si, že nechceme žádné svatební zvyky (nebo téměř žádné), zůstalo tedy jen házení rýže (tu jsem pak z vlasů vytřepávala ještě půlku odpoledne) a místo společné polévky jsme měli společné pivo :-).

Prsteny!



Téměř celá svatební skupina


Fotograf, kameraman

Ze svatby máme nakonec fotky i video. Veškeré fotografie, které jsem umístila do článku, jsou dílem Toma Karafiáta (www.kafoto.cz), o video se postarali pánové z www.yourlifevideo.cz. Přidávám fotky z oficiálního focení. Na focení jsme odjeli k nedaleké zvoničce, strážkyni Beskyd. Bez těch hor by to holt nešlo :). Doporučuji si fotografa a případně kameramana zamluvit cca šest měsíců dopředu, ať pak nemáte problém.









 Hostina a zábava

Oběd byl tradiční (vývar a svíčková z domácího hovězího), po obědě nastala volnější zábava a po proslovech svědků a našem poděkování jsme se jeli fotit. (Jedním z největších zážitků pro mě bylo, když jsem se napila piva, jakmile jsme dojeli na místo hostiny.Měla jsem totiž strašnou žízeň a v kostele během obřadu jsem samozřejmě nepila). Po návratu z focení se zvolna začal chystat raut a večerní zábava se rozjela naplno :).

Snažili jsme se, aby se hosté nenudili a naší noční můrou byla svatba, kde by všichni seděli jak pecky. Naštěstí máme úžasně akční rodinu a kamarády, takže to opravdu nehrozilo. Ke skvělé zábavě přispělo množství kvalitního alkoholu i skvělá hudba, kapela hrála snad všechny myslitelné žánry i písničky na přání a bylo to perfektní. Já jsem si snad v životě takhle dobře nezatancovala. Taneční bloky byly prokládány hrami, které vybrala a vymyslela sestra s mojí svědkyní a musím říci, že hry byly skvělé a všichni si je moc užili, i přihlížející :-).





Probíhaly těžké boje





Naše skvělá kapela


Tak, to je snad vše k naší svatbě. Klidně bych si to zopakovala, bylo to boží. Díky všem, co dočetli až sem. Pokud máte nějaké dotazy, ráda je zodpovím v komentářích nebo na mailu.  Přeji vám krásný zbytek neděle a co nejméně stresující pondělí :-). V pátek 19. 06. jdeme na svatbu kamarádce, už se moc těším :-).

P. S. Toto je můj 300. článek na blogu, hezké, že to takto vyšlo :).










9 komentářů:

  1. Krásné fotky, atmosféra působí i skrz ně. A nádherné jsou fotky s Beskydy! :) Snad se nám s mužem taky jednou podaří něco podobně krásného a pozitivního! :)

    OdpovědětSmazat
  2. Moc pěkné fotky, Pájo. Dekorace překrásné, vývazky se mi moc moc líbí. My už to máme sice taky "za sebou", a i když to nebylo úplně podle mých představ (3 týdny před svatbou jsem si zlomila 2 obratle v pase), tak se to nakonec zvládlo a jsme taky šťastní. :) Přeju krásnou společnou cestu životem, ať se vám oběma daří. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tyjo, doufám, že už jsi v pohodě... To je teda blbé načasování. Zdraví je nejdůležitější, snad to nebylo pro Tebe moc namáhavé... A jak se Ti to podařilo, zlomit si dva obratle?

      Smazat
    2. Jojo, už jsem. :) V rámci možností.. :D Jsme to měli ještě na Sloupu, takže "milion" schodů nahoru, ale v tu chvíli jsem na to nemyslela a jako by mi nic nebylo. Akorát ty přípravy byly trochu uspěchané pak, no.
      Já jsem šikovná, stačilo mi jít se psem na procházku a smeknout se po mokré trávě a půlkou zadku dopadnout na obrubník a tou druhou do trávy. Ale naštěstí to bylo bez operace, jen na korzet. :) A na fotky i na obřad jsem ho odhodila a snažila se stát vzpřímeně. :D

      Smazat
  3. Krásný článek a fotky, kochala jsem se hrozně ráda. Měla jsi svatbu opravdu moc krásnou :)

    Šperk pro vaši pleť - Belcura

    OdpovědětSmazat
  4. Moc hezky zpracovaný a bezpochyby krásná svatba :-) Ať Vám to vydrží navždycky :-)

    OdpovědětSmazat
  5. máme stejné prstýnky, protože bydlíme s panem Kotyzou ve stejném městě. taky jsme z jeho práce nadšení, lépe bychom v žádném zlatnictví nevybrali.. :)

    OdpovědětSmazat
  6. Pěkný den, právě jsem našla Váš blog o svatbě. Moje mě čeká až za půl roku, ale od první Vaší fotografie je to jako bych koukala na svou vlastní:-) Máte naprosto stejné barevné ladění, stejnou mou vysněnou svatební kytici, stejné vývazky, které mám vymyšlené... Je toho mnohem víc. Děkuji, že jsem si mohla Váš blog prohlédnout a zjistit, že mé sny mohou být i skutečností. Přeji Vám hodně štěstí. JanaP.

    OdpovědětSmazat

Děkuji všem za milé komentáře, dělají mi radost :-).